Jste zde

Potápěčský tábor STUBA DIVERS Senec 2011

Autor: David Bechr

Datum 22-24. 7. 2011

Foto: Olda Švirk

V pátek ráno jsem naložil auto a vyrazil směr Tábor, cílem cesty byla známá lokalita Guláška kousek od Bratislavy kde STUBA DIVERS pořádali už desátý ročník potápěčského tábora. Po naplnění EAN32 jsem naložil Lukáše a po nákupu tolik potřebného proviantu jsme vyrazili na cestu. Krom toho že nás před Bratislavou čekal déšť jsme překvapivě při pátku nechytili ani žádnou kolonu která by stála za řeč. Po příjezdu nás čekala obrovská spousta bahna, ale taky nádherná voda v Guláške. Ujal se nás Jura Humpolík, přivítal nás po Moravsku slivovicí, podle jeho vyjádření již pět dní pršelo, ani to však nezabránilo tomu, aby se sešla dobrá parta.

 

 

Vybalili jsme věci, postavili stan a hurá do vody. Překvapila nás viditelnost kolem sedmi metrů, jen místy byla voda dost zkalená, to však byl pozůstatek po kurzantech kterých jsme přes celý víkend viděli nepočítaně. Ve vodě byla spousta ryb, převážně slunečnic, cesty mezi jednotlivými atrakcemi jsou vyvázané, někdy až dost chaoticky, když už bylo pod vodou šero, tak jsme našli strom, u kterého na nás čekal sumec, strávili jsme s ním celých dvacet minut, byl stejně zvědavý jako my a na Lukáše který měl na rozdíl ode mne PaSCR a nebublal si dokonce nebál šáhnout vousy. Z vody jsme se vynořili kolem deváté hodiny, následovala večeře a po ní jsme debatovali dlouho do noci o konfiguracích a tréninkových postupech. Ráno nás probudil ostrý hvizd píšťalky a slova „nástup na běhání“, pokusil jsem se to ignorovat, ale za dalších pět minut se pískalo znovu a byl pro změnu „nástup na plavání“ takže jsem vylezl i s Lukášem ze spacáku a šli jsme si povinně zaplavat. Nutno dodat že voda byla skvělá, osvěžení maximální a chuť na snídani o to větší. Následovalo dopoledne, kdy se do vody nořili jednotlivé skupiny potápěčů, my jsme vyčkávali, po poledni přijel Robo s naplněnými láhvemi, pak se ukázal TEKKIES dive gang zastoupený Oldou a Jardou a nakonec i Laďa Hrouzek s Andreou. Shodli jsme se, že se nám neplánovaně povedl takový malý sraz technických potápěčů z ČR ale na Slovensku. Probrali se novinky z našich nových kurzů, hodnotili jsme změny našich konfigurací a v neposlední řadě se sešli čtyři PaSCR dokonce od dvou výrobců, takže bylo co hodnotit. Odpoledne jsme vyrazili do vody, Olda s Jardou vyrazili samy, měli totiž skútry, já s Lukášem, Robem a Špalkem jsme vytvořili druhé dva týmy. Voda pohoda,ponor vedl Robo který je tady doma a pod vodou zná každý kámen, proplavali jsme pěkný kousek gulášky, dvě hodiny ponoru utekli jako nic. Po vynoření začali kluci rozebírat Robovo PaSCR a to tak dokonale až se podívali na vše, co tam Robo po dvouměsíční odstávce zapomněl…

 

 

Potom následovala večeře, po které jsem ještě s Oldou a Jardou šel na noční ponor, jelikož jsem vedl ponor a Olda má zdatné světlo HID 35W připadal jsem si jako by mě celou dobu pod vodou pronásledoval kamion se zapnutými všemi dálkovými světly, (řeknu Vám, že s mými HID 10W se to nedá srovnat). Hned v prvních minutách jsme narazili na krásnou štiku, která čekala u plata, rybek byli všude hejna, ve svitu baterek se ze stínů vynořili a nám připadali nohem větší než za denního ponoru, ponor jsme zakončili u naší „staré známé“ štiky která nám na oplátku ukázala svoje lovecké umění na rybce která plavala náhodou kolem. Unesení touhle podívanou jsme vylezli z vody a dlouho do noci probírali naše zážitky ze dne i z dnů minulých…. V neděli ráno bylo probuzení ještě příjemnější, část osazenstva tábora v sobotu v předtuše špatného počasí odjela, takže zůstalo jen tvrdé jádro, tím pádem rozcvičky dostali vážnou trhlinu a na „prosbu“ Lukáše si nikdo na píšťalku nedovolil zapískat. Po snídani kontrola výstroje a hurá do vody, počasí nádherné, ve vodě téměř žádní kurzanti, co si víc přát… Ponor vedl Špalek, který mě a Lukášovi ukázal levou stranu zátoky, voda byla neuvěřitelně teplá a čistá až jsem se musel vyjmutím automatiky a ochutnáním vody přesvědčit zda nejsem v moři. Po dvaceti minutách jsme podle plánu ponoru otočili a vydali se zpět k návratu, u plata jsme se setkali s Oldou a s Jardou, kteří se pokoušeli na skútrech dojet na druhou stranu Gulášky. Bohužel jsem si na tento ponor nevzal uri-ventil tak jsem musel ponor ukončit a honem z vody. Nálada v táboře byla nedělní, všichni balili a pomalu odjížděli, stejně jako ostatním i nám se nechtělo, bohužel nás čekala dlouhá cesta domů. Děkujeme moc STUBA DIVERS za parádní víkend a můžeme slíbit, že příští rok přijedeme zase.

Rubrika: