Jste zde

UTD Essencials of overhead

Vydáno dne 16. 6. 2011

 Autor: David Bechr

 Jednoho dne mě zazvonil telefon a Lukáš přišel s otázkou, jestli bych šel do kurzu UTD Essentials of overhead který bude v ČR. Nabídka to byla zajímavá, již delší dobu jsem nad takovým kurzem přemýšlel, jen jsem neměl jasno, zda zvolit GUE nebo UTD. Instruktorem UTD je David Dušek, přijel domů odučit nějaké kurzy, takže kurz v Češtině, navíc není třeba nikam daleko cestovat, co víc si může člověk přát?

 

 

Sobota ráno, nakládám auto a vyrážím směr Tábor, kurz bude probíhat na místní potápěčské základně, cestou nabírám i Davida a v devět ráno už jsme na místě. Cestou ještě zkontrolujeme jaká je voda na Miličně, naštěstí je celkem dobrá viditelnost takže všechny ponory můžeme udělat zde a nemusíme nikam daleko popojíždět. Ještě než stačíme uvařit kávu tak nám David vysvětluje průběh celého kurzu, takže dnes celý den teorie, pak tři dny potápění. V kurzu se postupuje velmi systematicky, každý cvik se trénuje nejprve „ na suchu“ poté co je zvládnut se může přistoupit na trénink ve vodě. Vše je navíc natáčeno kamerou, která odhalí i ty nejmenší prohřešky, po ponoru následuje zhlédnutí záznamu, jeho vyhodnocení a když něco není dokonalé tak znovu, dokud to nedopilujeme k dokonalosti.

Začíná nám tedy den teorie, celý kurz je zaměřen na přípravu kurzu pro potápění v uzavřených prostorech (cave1), probíráme začátky DIR potápění, konfiguraci výstroje, David prokládá výklad zážitky z jeskyní a cenotů v Mexicu takže i když nám jsou tyhle věci dobře známé tak se nenudíme a příjemně nám to ubíhá. Poté následuje správný výběr plynů a počítání ratio deco, shledáváme určité rozdíly mezi námi používaným systémem, ale jsou to věci logické a nijak zásadně se neliší. Pak následuje gas plán, rock bottom,spotřeba plynu,rozdělení plynu na třetiny,rozdíly v tlaku jednotlivých členů v teamu a počítání a počítání. Poté přichází na řadu bezpečnostní procedury, bylo možno používat jak SADDDDD (UTD) tak nám známé GUEEDGE (GUE). Následuje ještě BASIC SIX, což je šest cviků které se trénují v malé hloubce kvůli trimu a správnému vyvážení. Než tohle všechno zvládneme je večer, ještě plníme na ráno EAN32 (vzduch je u UTD zapovězen) a pak něco sníme a spát.

 

Ráno po výtečné snídani nám David zavelí vyndat ploutve a na stole nám ukazuje základních šest způsobů plavání pod vodou: frog kick, modified frog kick, flutter kick, modified flutter kick, backwards kick a helicopter turn. Za všeobecného veselí mu ukazujeme s většími či menšími úspěchy naše pohyby na stole. Když je alespoň trochu spokojený zavelí nastrojit láhve, k našim konfiguracím nemá vážnějších výtek, tak můžeme vyrazit k vodě.

 

 

Jelikož jsme poctivě trénovali tak nám David cestou vysvětlí, že není jak u jiných třeba začínat na „platě“, ale že si rovnou vystřelíme bójku a všechny cviky budou ve třech metrech na ní, pochopitelně mu poděkujeme za projevenou důvěru a těšíme se, jak to všechno dopadne. Po příjezdu analyzujeme směsi, kontrolujeme napětí akumulátorů ve všech světlech, poté následuje kontrola výstroje, probereme GUEEDGE a jdeme na to. Pod vodou je pohoda, bereme to jako každý jiný ponor, takže vystřelíme bójku, dole ji zajistíme a vystoupáme do třech metrů, basic six děláme poprvé bez světla, podruhé s ním. David nám cvik nejprve předvede, pak jsme na řadě my za bedlivého sledování v hledáčku kamery. Pravdou je že teď jsem si vzpomněl na naše dlouhé ponory a trénování všech možných drilů na bójce, takže nemáme ani jeden vážnější problémy. Pak následuje to samé s plaváním, cvik je nám nejprve předveden, my jsme natáčeni a všechny cviky děláme ještě pro jistotu jednou. Pak přijde pauza probíráme co se nám líbilo, co nám nešlo, mrkneme na kameru a znovu do vody, David chce, abychom cviky které nám moc nešli znovu zopakovali. Máme hotovo, David nás posílá na ponor, tak vyrážíme a čekáme, kdy to přijde. Po dvou minutách najednou Lukášovi vyrazí proud bublin od prvního stupně primární automatiky, zavíráme ji a velím k návratu, po další minutě mě přestane svítit hlavní světlo, jen tohle vyřešíme už mám únik vzduchu i já. David kolem nás tančí, pochechtává se a znovu nám simuluje únik vzduchu tentokrát na Lukášově můstku, naštěstí jsme už u výstupového lanka, takže tak nějak na hladinu dorazíme. „No nic moc“ byly první Davidova slova, pak nám vysvětluje, že máme pod vodou víc přemýšlet a snažit se zjistit proč k závadě došlo popřípadě ji odstranit a ne se hned slepě vracet k východu, je již večer takže balíme a hurá do Tábora, ještě večer plníme, následuje rozbor videa a pak honem do postele.

 

 

 

Třetí den ráno začínáme tím, že nasadíme na záda backplate, napáskujeme na ně automatiky, nastrojíme světla a jde se na to. Probíráme tolik známé cviky S-DRILL ,OOA, nejdříve beze světla pak s ním, v dalším kroku David velí nastrojit láhve a vsedě provádíme V-DRILL, konečně je spokojený a můžeme vyrazit k vodě. Dnes je proti včerejšku dost teplo, takže se při předponorových procedurách pěkně potíme, jak ale zajedeme pod vodu je vše zapomenuto. Nejdříve nás čekají opravné kopy, přece jen nebyl David úplně spokojený a natočí si nás ještě jednou. Pak už klasika, najdeme místo, vypustíme bójku, ve třech metrech ji označíme cookie. Podle předem dohodnutého scénáře nám nejdřív David cvik předvede, poté jsem na řadě já a pak Lukáš. Začínáme S-DRILL nejprve bez světla, pak se světlem, následuje V-DRILL taktéž bez a se světlem. Všechny cviky děláme na kameru dvakrát, takže nám to nějaký čas zabere. Po malé pauzičce na svačinku jdeme zpátky do vody a je na řadě OOA, David s jedním z nás cvik ukazuje a druhý se dívá, jak se prohodíme, jsme na řadě my dva a opět vše děláme za dohledu kamery a pro jistotu dvakrát, navíc ještě bez a se světlem. Následuje poslední cvik dnešního dne a to záchrana toxikovaného potápěče, jde vlastně o to samé, co se učí v jiných kurzech, vystoupat s potápěčem v bezvědomí na hladinu za dodržení výstupové rychlosti, při zakloněné hlavě postiženého potápěče s ovládáním sprchy jeho druhého stupně. Jak máme tohle vše hotovo tak balíme, jedeme zpátky do Tábora, čeká nás opět plnění a potom přichází na řadu plavání. Jenže, zjišťuji, že jsem při tom fofru s balením zapomněl doma plavky, tím pádem plavání v bazénu dostává vážnou trhlinu, nezbývá nic jiného než skočit do Jordánu, no že by to bylo teplé se říct nedá, ale 15metrů na nádech a 375metrů plavání se dá nějak zvládnout, z vody jdeme prokřehlý, na břehu ale na nás čeká maso na grilu, navíc je celkem teplo takže i tohle jsme zvládli.

 

 

 

Ráno je den čtvrtý, tím pádem poslední, po dobré snídani nám začíná David vysvětlovat základy vyvazování, trénuje se opět na suchu, probíráme druhy navijáků, linek, jejich tloušťku, barvu, přednosti a nedostatky jednotlivých materiálů. Pak přijde řeč jak začít linku, jak ji správně ukotvit, zásady vyvazování, zásady pohybu v uzavřených prostorech. Na dvoře našeho klubu se začíná vinout poměrně složitá pavučina linek, přibývají navíc ještě jumpy, gapy, téčka. Když je vše nataženo tak přichází na řadu pozice teamu při plavání v uzavřených prostorech, pořadí členů v teamu, způsoby plavání podél linky, komunikace v teamu při nulové viditelnosti. Dnešní den je nejzajímavější, tak rychle balíme a honem do vody, po všech před ponorových procedurách, které nám už ani netrvají zas tak dlouho (je zajímavé že vlastně téměř všechny procedury stejně každý z nás před ponorem dělá, jen nemá pevné pořadí jednotlivých cviků) jdeme na to. Začínáme základním vyvázáním linky a vyvazujeme trasu dlouhou cca 50 metrů, na konci otáčíme a navíjíme linku zpět, zatímco jeden v teamu pracuje s navijákem druhý se snaží hledat vhodné místa k vyvázání a pomáhat s umístěním linky, po návratu se mění pořadí v teamu jede se to samé znovu. Když máme hotovo tak nám David připraví pod vodou krásnou zkušební dráhu, cesta na konec nám zabere asi 20 minut a to je dlouhá jen 100 metrů, jenže je cestou několik jumpů a gapů, David sleduje správnost jednotlivých vyvázání, po dojetí na konec se otáčíme a vše zase uklidíme, následuje prostřídání v teamu a to samé znovu. Jsme unešení, co vše jsme se dozvěděli nového, tak nám David chladí hlavy, vracíme se zpátky na lajnu a začínáme zažívat staré dobré závady při ponoru, začínáme klasikou, prasklý o-kroužek na manifoldu,následuje OOA, nakonec ztráta viditelnosti. Tu simulujeme sundáním masky, David nám poklepe na zorník a my mu masku odevzdáme, jenže si všímá že i přesto se dívám kam plaveme tak mi ji nasadí zpět, ale obráceně, aby mi neoprenový návlek zakryl oči. Po výstupu zjišťujeme, že nám cesta tam trvala pouhých pět minut,ale zpátky jsme šli dlouhých dvacet minut. To se Davidovi nelíbí, tak trénujeme znovu a znovu, došlo mě, že přece jen je stále ještě co zlepšovat. Zkusíme si to ještě asi třikrát a je večer, vracíme se zpátky na klub. Potom následuje vyhodnocení našeho kurzu, David nám sdělí, že kurzem jsme prošli s pozitivním hodnocením, jednotlivě vysvětluje, kde bychom se měli zlepšit a co se mu naopak líbilo, poslechne si naše hodnocení na průběh kurzu, na jeho učební metody a na praktickou část ve vodě.

 

 

 

No a je hotovo, balíme a rozjíždíme se do svých domovů, cestou autem přemýšlím a bilancuji, co mi tenhle kurz dal. Byl to jeden z nejlepších kurzů, které jsem kdy absolvoval, líbilo se mi, že byl intenzivní, instruktor se nám věnoval celý den, všechny cviky jsme probírali dopodrobna, uvědomil jsem si spoustu chyb, které jsem nevědomky dělal, přece jen když se vidíte na kameře tak dostanete o svém výkonu pod vodou mnohem lepší představu. Pod vodou jsme strávili celkem 510 minut, maximální hloubka nepřekročila devět metrů, převážná většina se však odehrávala v hloubce do čtyř metrů.

 Každému bych tenhle kurz doporučil, spousta lidí používá DIR konfiguraci, neví ovšem proč má která věc svoje místo, jak ji správně použít a kterým věcem se vyvarovat. Spoustu informací si člověk dnes najde na internetu, nemůže tím však podle mého názoru nahradit výuku na takto kvalitních kurzech, které jsou dnes dostupné i v České Republice.

 

 

 

Rubrika: