Jste zde

Vraky na Helu - výprava na vraky v Polsku

Vydáno dne 15. 05. 2003

Autor: David Mrzena

Účastníci: DIR-CZ: Jirka, Radek Šmok, Dan Jiroušek a David Mrzena

další: Silva Pěkník (organizátor), Láďa Esterházy a Martin Neumann + Krisztof Starnawski (sýrožrout)

Helská kosa na severu Polska je velmi neobvyklým geografickým úkazem a v současné době se pomalu mění z bývalého strategického místa paktu Varšavské smlouvy na rekreační oblast, která se nenásilně prolíná s místními rybářskými vesničkami a městečky. A že tato oblast byla významná po vojenské stránce i v minulosti dokládá skutečnost, že na dně Baltského moře v okruhu 5Okm leží desítky vojenských i civilních vraků zejména z druhé světové války a dalo by se říct, že převážně německých a polských.



A právě tyto se staly cílem našeho zářijového putování a potápěčské výpravy. Byla to v pořadí již druhá, ale první které se účastnilo jádro našeho Českého DIR expedičního týmu. Tentokrát jsme se chtěli zaměřit na nově objevené vraky, které téměř ještě nebyly prozkoumány.

Bohužel už od našeho odjezdu z Prahy/Pardubic nás ale celou cestu provázela smůla, počínaje defektem jednoho vozidla v Německu, přes ztrátu dokladů a peněženky dalšího z členů týmu v Polské Gdyni a "nehodami" na palubě lodi konče. Každý den si zkrátka vyžádal nějakou tu daň. Skoro jsme začali věřit, že s námi do auta nasedl i nechvalně proslulý pan Murphy a tentokrát s celou svojí povedenou rodinkou J. Možná i proto první ponor skončil souhrou okolností nedobře a to tak, že vrak ponorky se nám podařilo pouze letmo zahlédnout. Byl totiž ve o 10m ve větší hloubce než nám dovolovala MOD naší trimixové směsi a kvůli špatné viditelnosti a množství sítí a vlasců jsme se neodvážili riskovat další problémy a raději vystoupali zpět na hladinu. Na moře jsme vyrazily se zkušeným skiperem Jurkem L. , který zná místní vody asi jako Pražáci Václavské náměstí.


 

 
Jirka na dekompresi


Druhý den a ponor se již vydařil podstatně lépe a byl proveden na nevelký vrak neznámé lodi v 55m. Přez velmi silný proud při sestupu na vrak a i proudu u dna dosáhli BT 18min. Podařilo se nám hezky nafilmovat přední část lodi s dělem a kulometem na přídi a kapitánským můstkem se zachovaným kormidelním kolem uprostřed. Na vraku jsme také viděli velké množství místních ryb, jejich název přesně neznám, ale vypadají něco mezi okounem a candátem, ale poněkud větších rozměrů.

Třetí den jsme vyrazili daleko do mezinárodních vod, cca 46 km od břehu na volné moře. Tento den nám mimořádně přálo počasí a tak vítr a přeháňky vystřídala zcela klidná hladina a slunečno na tuto roční dobu vcelku velmi neobvyklé počasí. Před ponorem nás trochu znervóznila právě odjíždějící rybářská loď, která právě rozhodila sítě pouhých několik desítek metrů od vraku, na který měl být proveden sestup. U nás tímto pochopitelně vyvstala obava, aby v případě nějakého spodního proudu nebyl potápěč snesen právě do těchto sítí, což by se mohlo stát osudové… Nakonec jsme se ale přeci jen rozhodli pro sestup. Později se ukázalo, že tato odvaha se vyplatila.

Na dně v hloubce 65m na nás čekal obrovský a nádherně zachovaný vrak cca 130m dlouhé lodi (možná i víc) a krásně čistá voda. Viditelnost přesahovala zcela určitě 20m a proud byl téměř neznatelný. V klidu jsme tudíž mohli proplavat horní palubu lodi a na chvíli ze zastavit na kapitánském můstku/kormidelně, kde jsme našli úchvatným způsobem zachovalé kormidelní kolo, lodní telegraf, kompas a další vybavení, běžně sem patřící. Když se blížila 25min BT nikomu z nás se i přes hodně studenou vodu nechtělo nahoru. Po vynoření pak následovalo sdělování dojmů a prohlížení čerstvě natočených záběrů, které se opravdu vydařily.

Poslední čtvrtý den se již začala projevovat nakumulovaná únavy z cesty na HEL a ponory prvních 3 dní a tak jsme cestu na náš poslední sestup v podstatě prospali v kajutách podpalubí. Náš poslední ponor mířil na trosky velké přepravní lodi, která byla rozstřelena na několik částí. Vrak ležel v hloubce kolem 60m. Opět jsme dole museli dávat velký pozor na množství záludných vlasců a sítí, kterými byla loď doslova přikryta. Na vraku jsme objevili několik záhadných konstrukcí válcového až kuželovitého tvaru, které nikdo nebyl schopen identifikovat. Ponor se ale nakonec také vcelku vydařil a my se vydali zpět do přístavu na závěrečné balení.

 
Výstroj


Po rozloučení se všemi účastníky výpravy jsme v podvečer vyrazili na 1000km dlouhou cestu domů. Kromě smůly počátečních dní musím ale říct, že se celá akce opravdu vydařila a všichni byli nakonec spokojeni. I přesto, že výprava trvala v podstatě pouze 4 dny, byla opravdu bohatá na nevšední zážitky a zkušenosti. Pomalu už začínám myslet na jaro, kdy chceme tuto mini expedici zopakovat. Ale do té doby nás čeká ještě spousta práce a samozřejmě i ponorů na mnoha jiných lokalitách. Ale to už je úplně jiný příběh…


Všechny ponory byly provedeny za účelem filmování a složení teamu bylo následující:

Jirka - osvětlovač - video světlo 18W HID (Halcyon)
Radek Šmok - kamera - SONY VX2000, UW housing GATES
David Mrzena - hlavní osvětlovač - videosvetlo 2x24W HID (Halcyon)
Dan Jiroušek - osvětlovač - videosvětlo 18W HID (Halcyon)

 

Rubrika: